Jan Hodějovský z Hodějova

Ves Kotýřina 1 km jihojihozápadně od Vesce, přístupná od silnice Kovářov - Kostelec nad Vltavou odbočkou z Vesce vlevo. Modrá značka spojující Milevsko a Pelechy míjí Kotýřinu na východě. Z Kovářova sem vede cesta odbočující na jeho jihozápadním okraji vlevo. Je to původně starobylá ves s tvrzí (dnes již nestojící), která se připomíná již od roku 1291 - tehdy patřila zemskému soudci Budilovi. V roce 1519 převzal správu Kotýřiny po svých předcích Jan Hodějovský z Hodějova.

Studoval ve Slezsku a v Míšni. Byl šlechtickým mecenášem, s jehož jménem bývá spojována skupina latinských básníků, které podporoval a jimiž byl také oslavován. U něho na Kotýřině se scházel kroužek českých humanistů. Patří mezi ně mimo jiné Matouš Kolín z Chotěřiny (!), dále vydavatel díla Bohuslava Hasištejnského Tomáš Mitis, lékař Jan Šentygar, Jan Orphaeus, autor genealogické básně o rodu Hodějovských.

Práce těchto a dalších básníků okruhu Hodějovského, většinou příležitostné básně v antických metrech, vyšly souborně ve 4 svazcích (1561 - 62) pod názvem Farragines poematum (Směs básní). Jde o latinskou poezii, která se úzce váže k domácí skutečnosti společenské i přírodní a nechybí jí ani vlastenecké prvky. Jedná se o největší a nejvýznamnější domácí básnickou sbírku 16. století. Hodějovský se aktivně zúčastňoval veřejného života a 1537 byl povolán do Prahy jako místosudí Království českého. Později se odstěhoval na Řepici, kde zemřel.