Předbořice

Ves 3,5 km severně od Kovářova, přístupná přímo z Kovářova po silnici k severu (přes Březí) nebo z křižovatky Zlučín - Lašovice vpravo. Vede tudy zelená značka z Petrovic na Onen Svět.

Ves se připomíná již v roce 1219. Byla zde tvrz (patřící Předborovi z Radejšína). Jméno má buď po tomto Předborovi nebo podle své polohy před borem pokrývajícím Hrby. Vladykové z Předbořic používali erbu ("kotouč a klenot půl panny prostovlasé o dvou barvách"). Od roku 1504 patřily Předbořice orlickému panství. V 17. století zde vzniklo mnoho roubených stavení.

Raně gotický kostel Filipa a Jakuba pochází z konce 13. století. Původně zde stával románský kostelík bez věže. Dřevěná zvonice stávala zvlášť, v roce 1812 byla zbořena a u kostela byla postavena zděná věž, do níž byly přeneseny ze staré zvonice dva zvony. Kaplička na okraji vsi je z roku 1878. Ve vsi zvané "vesnice pokladů" došlo ke čtyřem nálezům mincí (z 15., 17. a 18. století), uložených v muzeu v Milevsku.

Domov sv. Zdislavy
Církevní školka pro děti předškolního věku v budově bývalé fary v Předbořicích.
Kapacita asi 15 dětí.

Z Předbořic pocházel Karel Cvrk (1881 - 1962), ředitel školy, překladatel cestopisů, autor četných povídek. Zasloužil se o zasazení pamětní desky Janu Hodějovskému z Hodějova v Kotýřině. Vydal "Paměti Kovářovské" a "Povltavskou kroniku". Předbořice jsou také rodištěm akademického malíře, krajináře Františka Holana (1882 - 1961).

Vlastní stránky Předbořic najdete na www.predborice.com

Fotogalerie z roku 2004, autor foto: Mgr. Jaroslav Hodrment
Předbořice