Sfinga

Zajímavý žulový balvan vymodelovaný povětrnostními vlivy do podoby staroegyptského strážce, mýtického tvora s lidskou hlavou a tělem lva. „Sfinga“ je souhrnné označení pro typ sochy zpodobňující faraona a sloužící k oslavě jeho velikosti, síly a moci. Původ má ve starověkém Řecku ze slovesa sphingo (škrtit). V řecké mytologii totiž sfinga dávala hádanku: „Který tvor ráno chodí po čtyřech nohou, v poledne po dvou a večer po třech?“ Správná odpověď byla člověk, protože jako batole leze po čtyřech, jako dospělý chodí po dvou nohou a ve stáří používá navíc hůl. Kdo hádanku neuhodl, toho sfinga uškrtila. Motiv sfingy se stal znovu populárním v empírovém slohu na začátku 19. století jako dekorace nábytku, budov nebo sochařská výzdoba zámeckých parků.

Zdejší přírodní výtvor patří k místům Kovářovska, kde můžeme pozorovat balvany roztodivných tvarů vymodelovaných působením vody a větru i celé skupiny kamenů, připomínající kamenná moře. Geologicky jde o útvary tvořené magmatickým porfyrickým amfibol-biotitickým granitem (typu Čertovo břemeno), horninou středočeského plutonu, pocházející z prvohor.

KAMENNÁ GALERIE HÁJEK

Zhruba 700 metrů jižně u samot V Hájku se nacházejí zajímavé kamenné skulptury, novodobě kamenicky opracované a zdobené žulové balvany i další objekty. Autorem je sochař Karel Kudla, jehož sem v devadesátých letech z Mnichova přivedla sochařská sympozia, pořádaná Milevským muzeem. Díky tomu poznal i zdejší krajinu posetou žulovými balvany, které se staly jeho inspirací a byly i důvodem k tomu, že si mezi nimi postavil dům a vytvořil v jeho okolí neobyčejnou volně přístupnou přírodní galerii.

Ještě v roce 1877 zde stála pouze roubená pazderna čp. 13 patřící k Žebrákovu. Název odkazuje na pazdeří, což je odpad vznikající při zpracování textilních rostlin lnu a konopí. Kvůli riziku požáru se pazderny stavěly dál od vesnic. V pozdějších dobách tato osamocená stavení často sloužila jako chudinská obydlí. Zdejší pazderna zanikla na konci 60. let 20. století, na jejím místě (dnes již na katastru Vesec) stojí rekreační objekt č.ev. 2. Ostatní zástavba vznikala převážně na konci 19. století.

SMETANŮV KŘÍŽ

Kamenný kříž stojí osamoceně na balvanu v polích asi 500 metrů východně v poloze „Na Vápence“ u dnes již zaniklé cesty ze Slavoňova do Radvánova. Připomíná tragickou událost z roku 1916, kdy zde byli nalezeni dva zastřelení muži, schwarzenberský hajný Ptáček a pytlák Smetana ze Záluží. Jejich úmrtí nebylo zcela vysvětleno. Smetana měl prý na svědomí smrt čeledína na Dvořákově statku v Záluží, kde dodnes stojí kamenný Dvořákův kříž upomínající na nešťastný čeledínův osud.

KAPLE SV. BARBORY

Asi 1,5 km odtud západně od silnice z Žebrákova do Přílepova poblíž samoty Strašná (bývalé schwarzenberské hájovny Vančata spravující polesí Strašná), u staré cesty ze Slavoňova do Žďákova a přes přívoz na Vltavě dále na Orlík, stojí zděná kaplička sv. Barbory z roku 1822 obklopená starými lípami. Váže se k ní příběh o ztrátě peněz na věno Vančatovy dcery. Našel je sice její ženich, ale zatajil je a svatbu zrušil. Nešťastný otec František Vančata pak na místě ztráty postavil tuto kapličku.
Asi 300 m východně od kapličky se nalézají rozsáhlé terénní relikty bývalé cihelny, která zásobovala mnoho staveb na orlickém panství.