Dobrá Voda

Drobná malebná ves ležící na vyvýšené terase mezi dvěma vodními prameny a soustavou rybníčků. Název Dobřiwoda, zjevně odkazující na kvalitu vod, je poprvé zmíněn v roce 1584, kdy byl zdejší rybník a lesy v držení bratrů Klimenta a Šebestiána Hurychových, svobodníků z Petrovic. Petrovickým sedlákům patřily i další pozemky (například Hespeskovský les nebo les Na Táborovým).

Většina dobrovodského katastru tvořícího ostrov obklopený majetky orlického panství náležela k velkostatku Petrovice, který roku 1649 koupil Přibík Jeníšek z Újezda od Johany Lidmily Hlaváčové ze Šicendorfu. V Březnici založil jezuitskou kolej, aby podpořil pobělohorské rekatolizační úsilí. V dubnu 1650 věnoval Petrovice březnickým jezuitům a ti je roku 1666 prodali jezuitům z koleje Božího těla na Novém Městě pražském, vlastnícím od roku 1643 nedaleké Krašovice. Petrovickou tvrz přestavěli na svou rezidenci (pozdější zámek) a u kostela sv. Petra a Pavla postavili správní budovu panství (s věží).

V souvislosti s barokní zbožností se rozvíjela móda mariánských poutních míst a zakládání „dobrých vod“ s výskytem léčivého pramene či vody ve studánce, u nichž vznikaly kapličky i poutní kostely. Tovaryšstvo Ježíšovo nezůstávalo stranou. Důkazem je například Dobrá Voda u Březnice (kaple sv. Maří Magdaleny založená roku 1642 nad léčivým pramenem) nebo Dobrá Voda u Popelína na Jindřichohradecku (kde po roce 1638 vznikla kaplička Panny Marie i lázně). Podobný záměr chtěli uskutečnit i petrovičtí jezuité ve zdejší příhodné lokalitě s vodními prameny. Nakonec k tomu ale nedošlo. Místo poutního místa tu po roce 1654 (nejpozději roku 1709 podle záznamu v matrice) z podnětu jezuitů vyrostly dva selské grunty, Jakuba Balíka (přišlého z Mezihoří) a Víta Diviše (z Krašovic). Pozdější čp. 1 bylo zapsáno v pozemkové knize k roku 1725 jako grunt Kuželovský, od roku 1737 Hercovský, a čp. 2 jako grunt Kabátovský. Tito dva hospodáři obdělávali všechnu okolní půdu, což dosvědčuje i unikátní mapa z roku 1778. Chalupa čp. 3 zvaná Hejnovská vznikla po roce 1780 na odkoupených pozemcích statku čp. 2, doložena je také roku 1797.

Zrušení jezuitského řádu roku 1773 a následně i roboty na petrovickém panství roku 1782 (zavedením tzv. Raabovské soustavy) podpořilo další rozvoj vsi. Statek čp. 4 vznikl v roce 1787 oddělením od gruntu čp. 2 hospodáře Václava Kabáta, který se smlouvou zavázal postavit synu Jakubovi nový dům včetně hospodářských stavení a přidal k němu i polnosti. Zápisy v pozemkové knize od roku 1797 uvádí v usedlosti čp. 1 Jana Blažka, v čp. 2 Matěje Kabáta, v čp. 3 Františka Hejnu a v čp. 4 Jakuba Kabáta. Roku 1828 koupil Johan Riant pozemek pro stavbu čp. 5. Stabilní katastr z roku 1830 jmenuje v čp. 1 hospodáře Procházku, v čp. 2 Dlouhého, v čp. 3 Hejnu, v čp. 4 Kabáta a v čp. 5 Proška. Z pozdější doby se uchovala vtipně poskládaná jména usedlíků v jedné větě: „Dolejší Tříská Hrůza Dlouhý Kabát na Procházku“. Poslední dům ve vsi čp. 6 byl postaven ve druhé polovině 19. století (patrně roku 1870, jak prozrazuje „zakládací“ kámen s rytinou domu a touto datací, popsaný níže). Reformou zvanou „prozatímní obecní zřízení“ z roku 1849 byla Dobrá Voda připojena spolu s Řenkovem k samosprávné obci Vladyčín a od roku 1961 ke Kovářovu.

VÝZNAMNOSTI

Poslední autenticky dochovaný roubený dům z roku 1787 stál do roku 2025 v usedlosti čp. 4. Tradiční trojdílné uspořádání doplňovala druhá roubená komora připojená kolmo ke komorovému dílu. Okolo roku 1876 byl zbudován zděný přístavek s další obytnou místností na severní straně a roubenou komoru nahradil samostatně stojící zděný chlév.
Původní stavení se nalézá ještě v usedlosti čp. 5, ale částečně roubená komora se zděnými chlívky byla zbořena kolem roku 2007. Samostatně stojící roubený špýchárek, novodobě upravený, se dochoval v usedlosti čp. 3. Ve statku čp. 2 dosud stojí částečně roubená stodola a tradiční podobu si udržel i obytný dům v téže usedlosti přezděný roku 1949, jak prozrazuje datace ve štítu. Za pozornost stojí ještě návesní průčelí stodoly usedlosti čp. 1 bohatě zdobené cihelnou vyzdívkou s vysokými lomenými okny a křížem, a bývalé chlévy s náročně řešeným vyústěním kruhových větracích otvorů z kamenicky opracované žuly.

Jádro vsi okrašluje výklenková kaplička Panny Marie z roku 1935 s gotizujícím oknem zdobeným kružbou. Poblíž kapličky před čp. 2 se nachází hodnotná sloupková kamenná zvonice z roku 1895. Na rozcestí do Vladyčína asi 500 m západně od vsi stojí na soklu se skleněnou nápisovou deskou žulový Jakšův kříž s porcelánovým Kristem z roku 1932. Pěkný kamenný kříž s vytesaným kalichem se nachází asi 500 m jižně na hranici katastrů u zaniklé cesty do Mašova. Zhruba 300 m severovýchodně v porostu u staré cesty do Petrovic se ještě ukrývá litinový křížek s Kristem a oválnou tabulkou.

KÁMEN S DATACÍ

Několik metrů vlevo od kapličky Panny Marie v kamenném tarasu pozorný objevitel nalezne zajímavý kámen s rytinou domu a datací 1870. Zřejmě jde o neobvyklý záznam založení domu čp. 6 (který chybí na mapě tzv. stabilního katastru z roku 1830 a je zakreslen až na reambulované mapě z roku 1876).

KÁMEN HORYCHOVÁ

Na návrší Horychová (původně Hurychovský les) jihozápadně od Dobré Vody se nachází údajný menhir, ve skutečnosti kámen přirozeného původu, nicméně výrazný solitér působí zajímavě a je vhodným cílem k návštěvě. V okolí a podél cesty do Kovářova se vyskytují další pěkné přirozeně „stojící“ kameny.

KÁMEN U POTOKA

Nově postavený asi 4 m vysoký žulový kámen připomínající menhir stojí u potoka tvořícího hranici mezi Jihočeským a Středočeským krajem, na pozemku dobrovodské usedlosti čp. 1. Kámen byl kdysi kamenicky vylomen z místa asi 400 m severně od současného umístění a ponechán ležící bez využití. Nalezl jej Jan Studený z Petrovic a společně s ezoteriky Pavlem Bartlem a Marií Holečkovou, za podpory starosty Petra Štěpánka, kámen převezli a vztyčili na podzim roku 2013. Dlužno dodat, že na území Čech se v minulosti nevyskytovala žádná megalitická kultura, stavějící kamenné menhiry, dolmeny, kromlechy, řady a jiné podobné objekty. Novodobé cizorodé vztyčování kamenů narušuje krajinný ráz, podobně jako nežádoucí stavění tzv. kamenných mužíků. Též neexistují žádné vědecké důkazy, že by kameny měly specifické energetické vlastnosti ovlivňující lidské zdraví nebo emoce. Pozornost je lépe věnovat přirozeným mohutným skalním výchozům a balvanům, zajímavě tvarovaným erozí.

Kámen u potoka

Desky zemské